Více info o DNP

Sedíte a díváte se. Povídáte si. Žádné starosti, žádné vztekání se řízením. Dokonalejší obrazovku, než je okno jedoucího vlaku, ještě nikdo nevynalezl. Za okny defilují do nebe šplhající kolmé stěny Labského kaňonu, z kučeravých lesů vystrkují zvědavé hlavy skalní věže, z ranní mlhy se dere ke slunci rozdrásaný masiv Schrammsteine… Pod náspem pospávají podstávkové domky a domečky jako bychom byli součástí malebné modelové železnice, z náručí městeček vykukují věže kostelíků, mosty nás přenášejí přes potoky a říčky, noříme se do hlubokých lesů, ze kterých na obzoru startují rakety rozhleden… Dráha národního parku je jako kouzelný létající koberec. Po libosti vystoupíte a vydáte se na výlet. Možná na okružní cestu, abyste na stejné stanici nastoupili do pozdějšího spoje, ale možná také od nádraží k nádraží přes kopce, vyhlídky, louky a rokle. Možností je nepřeberně. Na dosah máte všechny magnety dvou národních parků – toho saského i toho českého - a tří chráněných krajinných oblastí – Labských pískovců, západních Lužických hor i severní výspy Českého středohoří. To všechno je možné díky třem vzájemně propojeným páteřním tratím. Pojďme si je představit.

Tři tratě, jeden okruh

Z Děčína podél Labe přes Bad Schandau, Sebnitz, Mikulášovice a Šluknov do Rumburka trať slyší na jméno U28. Z jejích stanic a nádraží je snadno dosažitelná Pravčická brána, soutěsky Kamenice, saské stolové hory, Schrammsteine i Affensteine, Kuhstall, Malerweg, křížové cesty Českého nizozemí, zámek ve Šluknově i rumburská Loreta. Stačí prostě vystoupit a jít. A žádný strach – vlaky tu jezdí po celý rok, takže vypravit se sem můžete i v zimě, kdy je Českosaské Švýcarsko úplně jiné, klidnější, zamyšlené, černobílé a nesmírně malebné. Celoroční provoz je i na trati U8 spojující Rumburk, Krásnou lípu, Rybniště, Chřibskou, Jedlovou, Kytlice, Českou Kamenici a Děčín. Tady vás čeká úplně jiná krajina, první kopce Lužických hor s blízkou Karlovou výšinou i Malým Stožcem, romantické nádražíčko pod Jedlovou, na kterou se vydat je opojné, zvláště, protáhnete-li si výlet až na Tolštejn, a především pak utěšené a půvabné údolí říčky Kamenice s vesničkami rozeběhlými do strání a kopců i odpočívajícími v nivách řeky, idylické Kytlice, zasněné Mlýny, ohromující stěnou chráněný Pustý zámek, historická Česká Kamenice se všemi svými pozoruhodnými památkami v čele s poutní kaplí Narození Panny Marie, Bratským oltářem i pověstmi opředenou Jehlou… Třetí trasa, U27, má vysloveně turistický charakter a je v provozu od jara do podzimu o víkendech a v době hlavních prázdnin pak už denně. Až v Mikulášovicích na tuhle trať přesednete, budete mít ze dvou dalších mikulášovických stanic možnost nádherných výletů k rozhlednám Tanečnice i Weifberg, k soutěskám Obere Schleuse i do skal Zadního Saského Švýcarska, z Brtníků pak do Kyjovského údolí říčky Křinice, z Panského na rozhlednu na Vlčí Hoře a svou pohostinnou náruč vám otevře i východní brána do Českého Švýcarska, Krásná Lípa.

Výlety a pivo bez výčitek

Tahle dráha má dokonce už i svá nádraží. Nemyslete si, to není jen tak získat titul Nádraží Dráhy národního parku! Musíte cestujícím nabízet nadstandardní služby, především ty zaměřené na komfort turistů – obchůdky, informační centra, expozice, půjčovny kol nebo třeba restauraci, bankomat či dokonce poštu. Zatím vyhověla tři nádraží – v Bad Schandau, Sebnitz a Děčíně. Krásná Lípa nádraží rekonstruuje a dovybavuje tak, aby tenhle hrdý titul mohla nosit v nejbližší době. Tak co, už jste rozhodnuti vydat se za zážitky vlakem? Já si to užívám mocnými doušky už od vzniku Dráhy národního parku. Ne, že bych chtěl propagovat holdování alkoholu, ale dát si bez zábran jedno krásně orosené a zahnat tak žízeň z výletu, to má hodně do sebe. Nejvíc mě ale baví možnosti výletů. Vzhledem k velmi dobrému rozprostření spojů do celého dne je to vážně komfortní – můžu si naordinovat celodenní túru a vím, že večer v pohodě nasednu do vlaku a pojedu, kam potřebuju. A dokonce za jediný den stihnu výlety i tři – vlak mě vždycky popoveze k východišti toho dalšího. Kdo je schopný dobré logistiky, může procourat oba národní parky i nádherná místa dalších oblastí křížem kráž a spolehnout se jen a jen na vlak. Když si k tomu přičtete ještě mimořádně dobře fungující síť autobusové, cyklobusové a lodní dopravy, vážně nechápu, kdo se ještě chce nervovat hledáním parkovacího místa ve Hřensku, v Bad Schandau či v Jetřichovicích a především – kdo má to svědomí vozit do nádherné a chráněné přírody smrad a zplodiny.

Víte, že…

… na těchto stránkách najdete přes 100 tipů na pěší i cyklovýlety ze stanic Dráhy národního parku? A že se tu dozvíte i všechno o jízdních řádech a jízdenkách?